Z historie odboru KČT Mladá Boleslav

Před sto lety 1. února 1906 byl ve Sportovním klubu Mladá Boleslav založen turistický odbor, který měl kromě pořádání výletů pro poznávání okolí i záměr přispět k pozvednutí města ve smyslu cestovního ruchu. 11. července téhož roku byl založen Turistický klub v Mladé Boleslavi, inspirovaný stanovami KČT. V prvních několika letech činnosti byly pořádány nejen výlety do okolní přírody, ale i výlet spojený s exkurzí do josefodolské textilky a vypracování orientační mapy okresu a blízkého okolí kartografem J. Brunclíkem.

Po letech válečných byl 21. srpna 1919 založen z turistického odboru SK Ml. Boleslav odbor KČT. Předsedou byl zvolen JUDr. Čeněk Rudolf, jednatelem Pavel V. Beck a pokladníkem František Špalek. Od tohoto data již byla činnost odboru nepřetržitá. Odborem bylo požádáno o státní subvenci na záchranu "švédských šancí", opravu orientačních tabulí a turistického značení, vydání turistického průvodce a udržování a opravu hradu Michalovice. Byla podána žádost majiteli zříceniny hradu o její darování nebo odprodání odboru. Odbor také připravil překlad textů a skupinu průvodců pro poskytování informací cizincům ve světových jazycích o turistických zajímavostech okresu. V době realizace sítě tak zvaných turistických stanic bylo vyjednáno v hotelu Vysoký poskytování slev pro členy KČT, a to na dlouhou řadu let, o čemž byly informace v časopise Turista.

V létě roku 1926 se odbor rozhodl postavit na Chlumu chatu a rozhlednu, a to asi 100 m severně od Švédských šancí, odkud byl pěkný kruhový výhled do kraje. Pro podpoření tohoto záměru bylo sjednáno zřízení fondu u peněžních ústavů, sepsána řada článků a získány návrhy architekta a stavitele Václava Bečvárovského z Ml. Boleslavi a pražského architekta ing. Josefa Hönicha a ing. Beneše. Model budoucí rozhledny a chaty byl vystaven na Severočeské výstavě v Ml. Boleslavi v roce 1927. Na to byla 20. ledna 1928 podána žádost o povolení stavby a již v r. 1929 se podařilo dokončit nejúspornější provedení zpevněné přístupové cesty.

Záslužným činem odboru v mezinárodním měřítku bylo založení fondu pro umožnění studia dětí na odborných školách a pak pokračující spolupráce s Česko-lužickým spolkem v Ml. Boleslavi.

Úsilí o získání hradu Michalovice bylo po zdlouhavém a složitém jednání korunováno úspěchem sepsáním smlouvy 2. července 1932 a 1. června 1933 byl po úpravách okolí zříceniny celý pozemek prohlášen za způsobilý k návštěvám veřejnosti a slavnostně 10. září 1933 předán do správy odboru KČT. Po stavební úpravě zříceniny na rozhlednu, vybudováním železného schodiště, byla 16. září 1934 slavnostně otevřena pro veřejnost. Odbor také vydal tehdy velmi populární plechové štítky s vyobrazením hradu, které se na hradě prodávaly.

Ve snaze o vybudování rozhledny na Chlumu došlo v odboru ke zmoudření a sháněl se projekt na levnější provedení, kterým se stal návrh architekta Melounka z Ml. Boleslavi ze srpna 1934 na dřevěný srub a rozhlednu a po vlasteneckém vzepětí na jaře 1939, kdy ve vypsané soutěži zvítězil nákladný projekt architekta Netušila, došlo opět k návrhu na úsporné řešení záměrem provedení dřevěné stavby dle návrhu stavitele Josefa Zimy, k jehož realizaci pak stejně nedošlo.

V roce 1938 měl odbor nejvíce členů zejména z řad inteligence a lidí z obchodní a živnostenské sféry, kteří často zaujímali dosti významné místo ve veřejném životě. Každý si pokládal za čest být členem tak společensky významné a vlastenecky působící organizace.

Propagaci KČT významně přispělo vydání série nálepek na dopisy s vyobrazením nejkrásnějších stavebních památek města a okresu.

Po osvobození v roce 1945 byla první akcí odboru pro veřejnost manifestace na oslavu osvobození na hradě Michalovice, z níž čistý výnos přes 8 000 Kč byl věnován na obnovu obce Lidice. Jinak klub pokračoval kromě pořádání výletů, přednášek a obnovy turistického značení i v péči o provedení oprav na hradě Michalovice a dokončení stezky na Chlum. Byl také vydán Průvodce Pojizeřím, do kterého dodal ilustrující snímky fotografický kroužek odboru. Ten vznikl ve válečném roce 1942 uspořádáním výstavy fotografií a hlavně zaznamenal události v době osvobození města. Odbor dával také o sobě vědět pořádáním větších zábavních akcí např. lidová veselice na hradě Michalovice 13. července 1946, která začala průvodem z Komenského náměstí a na hradě pokračovala koncertem a taneční hudbou v provedení dechového orchestru firmy ASAP.

V touze značné části členů po chalupě v horách bylo místopředsedou JUDr. Sýkorou jednáno o získání chalupy v Krkonoších. Byla mu jako dlouholetému občanovi obce Rokytnice nad Jizerou předána do národní správy chalupa na Studenově, kterou poskytl členům odboru k plnému užívání. Členové odboru pracovali na jejím zvelebování bez odkladů a s velkým úsilím. Do vlastnictví odboru však přešla tato chalupa až po složitém jednání s příslušným orgány lidosprávy až 4. března 1948. V péči o tuto chalupu členové pokračovali a užívali jejího dobrodiní k rekreačním pobytům i po celou dobu socialismu.

V podmínkách poúnorového vývoje po překlenutí řady organizačních změn odbor přizpůsoboval svou činnost požadavkům doby a postupně se v jeho práci posilovalo sportovní pojetí účasti na akcích branně výchovného charakteru jako byly orientační závody a organizování akcí posilujících masovost jako byla např. akce 100 jarních kilometrů, dálkové turistické pochody i několik Zimních táboření na Chlumu či nočních přechodů Chlumu. Odbor ovšem také pokračoval v pořádání přednášek s turistickou tématikou, v péči o turistické značení na okrese, pořádání turistických zájezdů a účastí těch nejzdatnějších na dálkových pochodech a soutěží o největší počet nachozených kilometrů za rok. Od ledna 1959 velmi úspěšně působil kroužek mototuristiky na malých motocyklech pod vedením J. Hladkého, který dosáhl i významných sportovních úspěchů v mototuristických soutěžích v rámci celostátních setkání.

O sobotách byly také organizovány krátké výlety, v jejichž programu byla i exkurze do průmyslových závodů v okrese.

Od roku 1964 byly v rámci tehdy politicky doporučeného družebního styku s turistickým odborem v Žitavě zváni k účasti na akcích našeho odboru i němečtí turisté. Bylo zásluhou turisticky zkušeného a dobrosrdečného Bohumíra Kellera, že se ta setkání stala přátelskou záležitostí.

Tradiční turistické pochody Mladoboleslavská padesátka, pořádané od roku 1973, byly a jsou přijímány veřejností zřejmě příznivě. Pro volbu každoročně různých tras byla motivací významná výročí osobností české kultury, historických událostí nebo problematika ochrany přírody. Od 16. ročníku byly účastníkům nabízeny i cyklistické trasy. Při některých ročnících byly účastníkům rozdávány brožury k tématu pochodu, sepsané ing. Vlastimilem Kleandrem.

Začátkem března 1975 byl založen oddíl orientačního běhu pod vedením Jiřího Suchardy. Po dobu několika následujících let byla získána řada titulů krajského přeborníka ve více kategoriích.

Ve stejném roce byl založen první turistický oddíl mládeže, vedený Růženou Millánovou. V práci s mládeží se v pozdějších letech podařilo, že současně fungovaly až čtyři oddíly. Určitým vrcholem v této činnosti byl rok 1984, kdy v Turistickém branném závodu byly naše oddíly úspěšné až v republikovém kole. Bohatá činnost cykloturistického oddílu mládeže se rozběhla na jaře 1988 a vyvrcholila na jaře následujícího roku uskutečněním 89 vyjížděk do zajímavých míst mimo okres a dvoutýdenním putováním na pobřeží Polska.

Na začátku roku 1980 byl založen oddíl vysokohorské turistiky z kolektivu 18 členů, kterému bylé nákupem nejnutnějšího sportovního vybavení umožněno provozovat tento náročný druh sportu. Byla zorganizována řada náročných přechodů horských pohoří nejn po naší republice, ale i v zahraničí, např. v Rumunsku.

Dlouhodobě byla úspěšná také činnost oddílu výkonností turistiky, soustředěná na co nejčastější účast na dálkových turistických pochodech a dosahování rekordního počtu nachozených kilometrů.

Náš odbor se také může pochlubit tím, že z iniciativy okresního značkaře Stanislava Vacka byla po řadu let pojata akce Zahájení 100 jarních kilometrů i jako vzdělávací akce o historii a kulturních pamětihodnostech větších měst a míst v širém okolí, jakož i oblasti Českého ráje. Byl totiž účastníkům předáván Pamětní list s přehledně zpracovanou historií toho města nebo místa.

Poté, co byl 7. dubna 1990 obnoven Klub českých turistů jako samostatná organizace, jednal výbor v souladu s jeho stanovami, jejich přijetí bylo schváleno na členské schůzi 28. ledna 1991. Významná výročí KČT byla vlastně slavena také naším odborem i za éry socialismu jako výročí organizované turistiky.

Z celé historie odboru je také potřebí vyzvednout několik významných osobností, majících výjimečné zásluhy o úroveň a bohatou činnost odboru.

Výraznou osobností boleslavského odboru KČT byl ředitel Obchodní akademie Josef Čestmír Kerner, který byl od roku 1921 předsedou odboru a skvělým organizátorem. Za jeho působení se činnost odboru výrazně rozvíjela, takže kromě správního výboru odboru, jehož členové byli dosud jedinými vůdci výletů, byl ustaven třináctičlenný sbor vůdců výletů, dále pak podvýbory zábavní, stavební a obor lyžařský. V roce 1930 byl pro zvýšení pestrosti přednáškové činnosti založen také podvýbor vzdělávací. Byl autorem publikace Hrad Michalovice nad Jizerou a velmi obsáhlého turistického Průvodce Pojizeřím, který byl po dlouhou řadu let používán i v poválečném období. Byl váženým předsedou oboru až do r. 1951, kdy po prudkém poklesu členstva odboru v důsledku politických vlivů se mělo v turistice pracovat podle nových směrnic. Přešel plně do nedávno založené Cestovní informační služby. Byl těsně před válkou jmenován prvním čestným členem odboru a patří mu bezesporu věčná úcta a uznání za dlouholetou práci pro odbor a propagaci turistiky vůbec.

Dalším čestným členem odboru byl jmenován Pavel Beck, který v odboru pracoval od mládí ve stopách svého otce. Od března 1948 byl jednatelem a správcem Michalovic a pak organizační pracovník, který vynikal dokonalou přípravou obsahově zajímavých výletů a zájezdů a byl organizačně schopen zvládat i třeba přípravu orientačních závodů. Od r. 1958 se stal profesionálem tím, že převzal vedení kanceláře CIS, později Turista a později ČEDOK. Několika stránkový seznam jím uspořádaných výletů a tuzemských i zahraničních zájezdů vynikal tématickou bohatostí. Pro přilákání k turistice i těch nejmenších pořádal Srazy na Michalovicích.

Josef Vávra byl také jedním z pilířů činnosti odboru a po právu byl poctěn čestným členstvím Ve výboru byl od r. 1948, kdy převzal na starost chod turistické noclehárny a pak byl zvolen pokladníkem resp. Hospodářem, ale jeho bohatých zkušeností z turistiky bylo vrcholně využito v organizaci známé akce 100 jarních kilometrů, kdy na jednotlivých výletech s trasami volenými tak, že bylo možno plnit i podmínky odznaku Turista ČSR, bylo dosahováno účasti i přes 200 výletníků, což působilo značné potíže při dopravě po železnici. Bylo také velkým uměním při tom počtu účastníků upoutat pozornost k výkladům o historii navštívených míst a jejich zajímavostech.

Čestné členství si také plně zasloužil Josef Cerha, který pracoval ve výboru již před válkou a od roku 1948 vykonával funkci pokladníka a pak hospodáře a zároveň značkaře. Na oslavách 110. výročí KČT byl vyznamenán Čestným odznakem Vojty Náprstka, jako nejvyšším vyznamenáním KČT.

Osobností nedávné doby v mladoboleslavské turistice byl Stanislav Vacek, který začal po únoru 1948 působit nejprve jako správce turistické noclehárny a značkař a po odchodu P. Becka z funkce vedoucího oddílu v roce 1957 se této funkce ujal on. Vypracoval se na krajského instruktora značení a získal pro tuto činnost celou rodinu. K 60. výročí organizované turistiky uspořádal obsáhlou výstavu. Od r. 1986 pracoval jako správce inventáře a kronikář. Záslužným činem bylo vydání jeho brožury k 70. výročí mladoboleslavské turistiky a Almanachu Mladé Boleslavi, popisujícího stručně vývoj města, popis jednotlivých ulic a významných osobností. Za své zásluhy byl na oslavách 110. výročí KČT oceněn nejvyšším vyznamenáním KČT udělením čestného odznaku Vojty Náprstka. Svou lásku k vrchu Mužský vyjádřil založením Hvězdicového pochodu na tento vrchol a každoročním zajišťováním této akce až do svého úmrtí v jeho blízkosti právě při značení.

V neposlední řadě je také třeba ocenit dlouholetou práci Bohumila Hovorky, donedávna předsedy odboru, který v odboru působil jako správce chaty na Studenově, dále jako místopředseda odboru, na to jako předseda tělovýchovné jednoty a od r. 1990 až do r. 2005 jako předseda odboru.



Vlastimil Kleandr
webmaster: Lenka Zíková, poslední aktualizace: 12. 11. 2017
TOPlist